OPUŠTĚNÁ ŤAPKA A JEJÍ ŠTĚŇÁTKA
Případné zájemce musíme zklamat, ale pejci došli, jelikož už jsou všichni spokojení v nových domovech.
Aktuální fotogalerie: 11.4.2010; 13.4.2010; 18.4.2010; 25.4.2010; 2.5.2010; 7.- 8.5.2010
28.12.2010
Dostala jsem majlíka od majitelů Vašíka a jistě neuškodí, pokud pár úryvků zveřejním: My jsme si ho přejmenovali na Kubíčka a na toto jméno také úžasně slyší. Kubíček je naše zlatíčko. Po počátečních nesnázích s loužičkami po bytě se z něj stal skvělý kamarád nejen nás, ale celého sídliště. Miluje hlavně děti a děti mají rádi jeho. Je k neudržení, když je venku slyší.
První jeho reakce na sníh byla srandovní: štěkal jak pominutý, byl z toho zmatený.Teď už je z něho velký mazák a strašně rád běhá v závějích. Když jsme v přírodě, tak ho pustíme na volno.To je nejšťastnější. Ale bedlivě si nás hlídá a přiběhne na zavolání. Ale problém je trochu v tom, že je kamarád nejen se všemi lidmi, ale chce se kamarádit i se všemi psy. Asi by potřeboval,aby mu nějaký pes ukázal, že všichni nejsou jen kamarádi.
Jsme strašně rádi, že ho máme. Ale je to taky pěkný paličák, takže někdy nechce pochopit, kdo je doma pánem. Zkouší to stále, u mě nepochodí, ale babičku má omotanou dokonale kolem packy! Z té si dělá dobrý den. Ale s tím se tak trochu počítalo.
26.12.2010
Jste zvědaví, jak ta naše malá štěňátka vyrostla, a protože to jsou voříšci, tak jak vypadají? Vsadím se, že Vám vypadnou oči z důlků , protože (ač je to naprosto k nevíře ) jsou převážně po mamce Ťapce:
Máme tu fotečku Žeryčka (nyní Škubánka) z června 2010, kdy vážil skoro 4 kila a pozór pak následuje aktuální snímeček. No uznejte, nepřipománá Vám někoho ?
A teď kontrolní otázka, které štěňátko je na následující fotografii?
No to je přeci Fidorka!!
A abyste měli srovnání, tak tu máme i společné foto Fidorky s Ťapkou:
Pokusím se oslovit se žádostí o fotografie i další páníčky od Ferdy, Kuby a Vašíka.
24.5.2010
Tak ....(uf)... a už jsou všichni ve svých rodinách! Ferda se sice trošku načekal, ale to bylo hlavně tím, že nějak v tom frmolu nebyl čas na zveřejnění inzerátů. Jakmile se inzeráty rozběhly do světa, potřebovala bych Ferdů asi tak dvacet a stále mi volají a mejlují další zájemci, kteří se zamilovali do jeho vočiček. Však s mini taky kuliferda jeden umí koulet, že se až člověk ustrne... Prostě je v tomto směru děsně fotogenický .
A tak jsem (přiznám se, že hlavně podle sympatického hlasu a asi deseti telefonů během jednoho dne) podlehla páníčkům až z Prahy, kteří si pro Ferdu ve středu v podvečer přijeli. Kromě spousty loužiček bude v bytečku v Praze dělat kamaráda patnáctiletému jezevčíkovi a hromadě dvounohých páníčků k tomu.
Ferda za tu dobu, co jsem jej měla v péči, baštil jak zjednaný, a tak při odchodu vážil už 2,4 kg. Vážil tedy více, než moje Mája, kterou už levou zadní přepral.
To bysme tedy měli zprávičky o Ferdíkovy a teď další aktualitky o jeho sourozencích. Nutno říci, že někteří páníčkové neocenili výběr mých jmen pro štěníky a přejmenovali si je. Ze Žeryčka je Škubánek, z Vašíka je Kuba. Kuba zůstal Kuba a Ferdovi to prý taky zůstane. Fidorka se oproti tomu jmenuje Eny. Já ale radši zůstanu u původních jmen, abychom se v tom vyznali .
Panička od Žeryčka, alias Škubánka, nám zaslala podrobné zpravodajství: Žeryček dostal jméno Škubánek a bydlí na malé vesnici nedaleko Svitav. K dispozici má velký rodinný dům, zatím si ještě netroufá do patra. Má asi krátké nožičky a dřevěné schody se mu kloužou. O domeček a lidské kamarády se musí podělit s kočičí babičkou Emilkou. Byly trochu obavy, jak ho naše dvanáctiletá kočička příjme, ale zvládli to oba - tolerují se. Škubánek má stále lidskou společnost, protože maminka je již v důchodu. Neteře se už raději "hodí marod", aby nemusely do školky a mohly být doma se Škubánkem. Celý den se pak honí po domě, až jde z toho babičce hlava kolem. U domu může využívat velké zahrady s nakrátko zastřiženým trávníkem, ale ještě raději běhá ve vysoké trávě. Tatínek už nám hrozí, že si to budeme sekat sami. S krmením potíže nemá, ba naopak ho musíme držet zkrátka, aby se unesl. Po dvou týdnech přibral 60 deka a v současné době váží 2,4 kg. Ve čtvrtek jsme byli u veterináře, kde byl přeočkován. Dobře snáší i cestu autem. Koupili jsme mu pás do auta, takže cestuje téměř jako člověk.
Zprávičky a hlavně fotky nám přišli od Kubíka: Kubík si zvykl rychle. Loužičky dělá venku nebo na podložku, ale bobky všude, to mu nějak nemůžem vysvětlit. Taky mi už stihl rozkousat nabíječku k telefonu. S čivavákem zatím moc velcí kamarádi nejsou. Kubík by chtěl, ale Arnik ho zatím ignoruje, tak uvidíme.
20.5.2010
Ferda už našel své páníčky a ve středu večer odjel do nového domova.
Podrobná aktualizace bude následovat, až budu mít delší chvilku
15.5.2010
Konečně jsou tu novinky. Sice né tak úplně žhavé, jelikož mne poněkud zaměstnává moje výdělečná činnost a další aktivity, ale dělám co můžu . A kde jsme to naposledy skončili?
Fidorka i s mamkou Ťapkou už jsou dávno v novém domově, kde se sžívají i s dalšími členy smečky, a to nejen dvounohými. Ťapka prý sice trochu na své nové psí kamarády vrčí, ale my víme, že se drsná jenom dělá . Fidorka se zase poctivě učí nosit obojek a chodit na vodítku. Kromě toho poctivě odpovídám na e-maily novopečených páníčků na téma loužiček, papání a kakání . A nesmím zapomenout poděkovat paničce od Žeryčka a Ťapky s Fidorkou za zaslané fotky, kterými se zde můžete kochat. Takže myslím můžeme konstatovat, že se všichni v nových domovech mají dobře a co si můžeme více přát.
Snad jen to, aby svou novou rodinu našel i Ferda, který je stále u mne doma. Pochopitelně hned po odchodu smečky, která doslova převrátila mou domácnost vhůru nohama (o rodiče, kteří nepředloženě vpadli do největšího b...elu, se pokoušel infakt), jsem se vrhla na generální úklid a do sklepa putovala i ohrádka. Ferda tak má volný pohyb po bytě a dostal přidělený obojek po mých holkách. Loužičky chodí dělat na balkón na vyřazený kožíšek k tomu určený. A protože se dobře zařadil do čivaví smečky (po dvou dnech vrčení se už dohodli a pořádají společné bitky a honičky), dostal Ferda práci - byl se mnou tento čtvrtek ve školičce pro malé pejsky, kde si vyzkoušel fukci předváděcího pejska . Na socializaci si celkově nemůže stěžovat, protože chodí po návštěvách a na vycházky a co chvilku si ho někdo chová. Nabízím ho všude možně, a i když se všichni shodují na tom, že je nádherný, roztomilý, šikovný a hodný, nikdo zatím nemá zájem .
Nejhorší na tom je, že už si Ferdu budu moci nechat jen týden. Jednak začíná obtěžovat moje holky (proutník jeden), z čehož by mohla být další generace voříšků, což fakt nechci riskovat (ačkoliv v zásadě nic proti voříškům nemám), ale hlavně se chystáme poslední týden v květnu na tajnou rodinnou akci, kam můžou jen fakt zocelení zálesáci a drsňáčtí "zletilí" psi . Takže pokud máte zájem o zdravé a hodné devítitýdenní štěňátko českého voříška jezevčíkojidního typu, tak neváhejte.
8.5.2010
Štěňátka se nám už rozcházejí . Teď, když to píšu, už mám doma jen Ťapku s Fidorkou a Ferdou a i pro holky si ještě dnes přijedou noví páníčkové. Netýká se to pouze Ferdy, protože o toho (nevím proč) stále nikdo nestojí, a tak prozatím bude i nadále v mé péči. Snad se brzy dočká.
První nás opustil Vašík (už ve čvrtek) a v tu ránu, byl doma o polovinu větší klid. Však jsem také jeho nové paničky upozornila, že Vašík bude potřebovat důslednou výchovu, protože je to pěkná svéhlavička a hlavně má pocit, že své "pěvecké vlohy" musí využívat vždy, když něco chce, nebo nechce.
Vašík odjel do Nového Města nad Metují a podle posledních zpráv, absolvoval cestu dobře. Vašík se v novém domově evidentně brzy rozkoukal a momentálně se snaží ochočit si paničky, aby mohl spát na gauči a prohání je na procházkách .
V pátek přišla řada na Kubíka, který byl z mého hlediska nejroztomilejší štěňátko, ačkoliv toho uměl pěkně využívat a občas se snažil si něco vykrůčet. Odzbrojil ale každého bezkonkurenčně nejrychlejším vrtěním ocásku.
Kubík odcestoval do Jičína, kde bude mít za kamaráda postaršího čivaváka a ochočovat si bude tříčlennou lidskou smečku. Čivavákovi přejeme mnoho sil, odvahy a trpělivosti s rozjíveným psím batoletem.
Dnes ráno (tedy v sobotu) se na dalekou cestu až do Opatova vydal Žeryk. Žeryk má takovou drsňáckou vyzáž, ale to je pouze krycí převlek. Ve skutečnosti je to cíťa, který miluje, když se může přitulit a olízat číkoliv obličej. Ale je to taky pořádný chlap. Když ho vezmete do ruky, tak ucítíte, jaké má už teď pevné osvalené tělíčko. Své paničky určitě prožene a jsem zvědavá, jak se mu v novém domově bude líbit kočička .
Paničky byly z daleka, a tak byly jediné, které se nepřijely na Žeryčka podívat, když byl ještě psí miminko. A tak se trošku podivily, jaký je malinký (mě se tedy zdá VELKÝ, ale zřejmě mám úplně jiné míry ), jelikož prý na fotkách vypadal větší a že budou muset asi rychle koupit jiný oboječek a kšírky .
Dneska přijde na řadu ještě Ťapka s Fidorkou, které společně vyrazí do Slatiny nad Zdobnicí. Věřím, že se tam holky budou mít dobře, protože tato rodina již poskytla dočasný útulek mnoha pejskům a teď už prý přišel čas na ty dva malé vlastní .
Ťapka se ani poslední den u mne doma neulejvala. V pátek odpoledne hezky vyrazila na agility trénink, kde si zkusila prolézt a přeskočit některé překážky. Štěníci oproti tomu byly skoro celý den na balkóně, kde se vyhřívali na sluníčku a rozcupovali mi hadr na podlahu na malé kousíčky. Myslím, že štěníci odchází přesně v tu pravou chvíli. Ťapka už za nimi na balkón ani moc nechtěla a raději je pozorovala z dostatečné vzdálenosti v obýváku a nebo na ně vrčela, protože jinak jim vysvětlit, že není trampolína, trenažér na obrušování zoubků ani pojízdná mlékárna, asi nelze. Není tedy divu, že odchod štěňátek pozoruje s naprostým klidem a návštěvy vítá. Kdo si myslí, že teskní nebo štěníky hledá, tak by se hluboce mýlil. Většinou totiž leží v pelíšku v obýváků a spokojeně chrní .
Mě nezbývá než popřát, aby se všichni pejskové měli u nových páníčků dobře a hlavně, aby se co nejdříve našli hodní páníčkové i pro Ferdu. Ferda si totiž taky zaslouží kapku toho psího štěstí. Je to totiž mazlivý a bezproblémový pejsek, který se momentálně (podle zvuků ozývajících se z pokojíčku) rve s Fidorkou. Má sice podkus, ale to mu neubírá na kráse. Spíše naopak - má díky tomu děsně prďácký výraz .
5.5.2010
Myslím, že štěníci už se těší na odchod za novými dobrodružstvími do nových domovů. V ohrádce totiž neustále kvílí a domáhají se základních psích práv - zejména svobody k pobíhání a lumpačení. To však pochopitelně pořád nejde, takže už mi soused pravidelně tluče do zdi, jelikož se zřejmě domnívá, že jsem hluchá a ten kravál (který nejde jen tak vypnout) mi nevadí . Občas zaberou úplatky v podobě pamlsků, ale ty potvůrky to mají hned sežrané a začínají nanovo. To pak pomůže jen pokus o jejich unavení.
Po vypuštění z ohrádky, se mi po domácnoti rozběhne pět motorových krtečků, kteří během triskování po dlažbě sází v nestřežených intervalech loužičky na nepraktická místa, jelikož je okamžitě rozťapkají a rozmatlají všude okolo. Pochopitelně všechno zkoumají, do všeho koušou (hlavně do mých nohavic a ponožek) a když najdou něco zajímavého, okamžitě to transportují. Po takovém "vyvenčení" musím setřít podlahu v půlce své domácnoti (za předpokladu, že včas a pořádně zavřu dveře do obýváku), a ačkoliv tak činím i 3x denně, stále se k něčemu lepím .
Proto začínám štěníky vynášet ven na travičku v bláhové naději, že se tam vyběhají a doma usnou. Pravdou je, že se vyběhají, ale doma neusnou a vyžadují opakování. To potom nezbývá, než je dát do přenosky a přehodit přes ní deku - což prozatím funguje. Jsem zvědavá, jak dlouho bude trvat, než mi tuhle taktiku prokouknou...
I Ťapka se poslední dobou zdržuje v pokojíčku jen sporadicky a vůbec se nesnaží to své potomstvo výchovně usměrnit. Když už do pokojíčku musí, odchází tam s vyzáží odsouzence k nuceným pracím. Není divu, jelikož se na ni ti zubatí krokodýlkové okamžitě vrhnou a kromě snahy o vysosání posledního mlíčka, jí kousají do ocásku i do uší a snaží se jí vytrhat poslední zbytky kožíšku.
A tak (ač jsem milovník zvířátek) už se těším, že se od čtvrtka začnou všichni postupně stěhovat a doufám, že se najdou i noví páníčkové pro Ferdu.
(Páníčkům připomínáme, že po dohodě s občanským sdružením MÍSTO v Nové Pace bude cena pejsků Kč 500,--. Tyto peníze nám alespoň částečně pomohou pokrýt náklady na jejich veterinární péči. Při odběru pejska s Vámi bude sepsána smlouva a na webu občanského sdružení bude zveřejněna krátká informace o tom, kam pejskové odchází.)
4.5.2010
Tak dnes máme bohužel špatnou zprávu . Zájemci o Ferdu nám sdělili, že si nemohou momentálně štěňátko vzít kvůli nečekaným zdravotním komplikacím v rodině. Tedy rozhodně vůbec nepochybují o tom, že Ferda je fešák, filuta a frajer . A tak chudinka Ferda opět hledá páníčky a bojí se, že u mne zůstane bez mamky a sourozenců sám.
2.5.2010
Právě jsme se vrátili z výcvikového prodlouženého víkendu na Pecce, kde kromě mých čivavek byla i Ťapka se štěňátky a evidentně se jim to líbilo. Původně jsem si říkala, že se mi je podaří krásně unavit, ale obávám se, že výsledkem je, že já jsem totálně vysílená, zatímco jezevčí smečka se jen příjemně rozjařila .
Počasí nám přálo, a tak si štěníci užívali celé tři dny venku na travičce v ohrádce (kterou nám zapůjčila dobrá duše Katka Volejníková) a celý den měli hromadu příležitostí k socializaci, jelikož si je co chvilku někdo pochoval, nebo vyfotil. Nechyběly ani občasné výlety mimo ohrádku po blízkem okolí (pod mým dohledem, coby statného ošetřovatele ).
Ťapka si kromě aportování a štěkání na kolemjdoucí (a že jich bylo požehnaně), zkusmo také trošku pocvičila a už se nám krásně dařila chůze u nohy se sednutím při zastavení, lehni a dokonce i "čekej" na tři kroky. V neděli jsme si zkusily i agility a šlo jí to výborně! V sobotu zase úspěšně absolvovala soutěž - "běh přes minové pole". Také už se zmírnil jekot a kňůčení, když jsem nebyla v dohledu nebo musela čekat sama v chatce. Doma (ve známém prostředí) je potichu, ale jak je někde jinde, stále má strach, že ji tam nechám a bude zase opuštěná.
Štěníci už chroupají statečně granulky a pomalu začínají chápat, že loužičky se dělají na plínky. Takže nic nebrání tomu, aby si pro ně již koncem týdne začali jezdit noví páníčkové. Před odchodem si ještě každé štěňátko (eventuelně i s novými páníčky) vyfotíme, abychom vše mohli zveřejnit na internetých stránkách O. s. MÍSTO v Nové Pace.
Kromě toho jsou to už pěkní "loupežníci". Z malých chlupatých válečků se vyklubali opravdoví psi a velkou část dne věnují výzkumům a kousání - tedy bohužel nejen do hraček a dobrůbek, ale také do sourozenců. Vzájemné hry už nespočívají jen v povalování a ožužlávání nožiček a ocásků, ale také z honiček a skutečných pranic, které doprovází vrčení, poštěkávání a kvílení.
29.4.2010
Včera v podvečer jsme vyrazili na veterinární kliniku ZOO Vet do Hradce Králové za účelem očkování. Celá smečka už se postupně učí jezdit autem - však jezdíme co chvilku. V pondělí (světe div se) byla kupříkladu Ťapka se štěníky se mnou na auditu v Dolním Dvoře, jelikož to vypadalo na celý den a nemohla bych ji přijet venčit. A tak jsme na obecním úřadu kapku počůrali koberec a rozšlapali do něj granulky a hlavně odváděli pozornost auditorek, takže neobjevily žádnou chybičku .
Teď už bývají za jízdy potichu a kňučí a pískají jen, když se zastaví. Nicméně to vystupování a nastupování je kapku adrenalin. Nejdřív odchytit čivavky do přepravky. Potom nastrkat do auta přepravku se štěníky (ta bedýnka už má aspoň deset kilo a zabere půlku mého autíčka) a nakonec nastupuje Ťapka, která po celou dobu předchozích operací, kdy je přivázaná ke kouli u auta, řve, jako když ji hodlám opustit a utéct (což mě při tom bengálu už několikrát napadlo ).
Očkování všichni přežili bez problémů a i když paní doktorka tvrdila, že po očkování budou večer štěňátka hodná a unavená, tak jsem bohužel nic takového nezaznamenala. Očkování si užila i Mája a musím říci, že čivavky byly v ordinaci jako jediné potichu. Zbytek smečky dělal takový čurbes, že nebylo slyšet vlastního slova (natož pak slova paní doktorky) .
Dnes vyrážíme na třídenní výcvikový tábor na Pecku, takže se budoucí páníčkové budou moci vytahovat s tím, že jejich štěňátka už absolvovala první výcvik . Já mám však takový pocit, že v mém případě půjde spíše o kurz přežití a je otázkou, zda se ještě vrátím, nebo ze mne zbudou jen ohlodané kosti .
25.4.2010
Štěníci už se nám za ten týden naučili krásně cupitat a několikrát denně ŘVOU (jako když je na nože bere), abych je vypustila z ohrádky a mohli mi dělat čurbes v širém okolí. Proto jsme o víkendu vyrazili vždy na chvilku na zahradu, kde se mohli dosyta vyřádit. Vašík jako obvykle prováděl výzkumy v opravdu širokém okolí (nejčastěji se vyskytoval, nevím proč, u kanálu), zatímco zbytek smečky střídal krátké pobíhání s pranicemi. A pak se postupně svalili, kde z rovna stáli a usnuli . Fotek je nepočítaně - kuk na 25.4.2010.
Jízda autem nějaké ty čtyři kilometry, ale nebyl žádný med. Ťapka kvílela nebo štěkala a zkoušela mi skákat za krk nebo slintat na okénko (seděla za mnou) a štěňouchové se snaživě pustili do přehrávání svého kompletního repertoáru (od fňukání, přes srdceryvné ječení až po poštěkávání). Jen ty moje čivavky byly jako pěny. Do toho jsem si pustila country písničky. Když jsem stavěla s otevřenými okénky na křižovatkách, budila jsem značný rozruch . Jen jsem se modlila, aby nebyla nějaká policejní akce, jelikož jsem měla co dělat, soustředit se na vozovku.
Na zahradě jsme v sobotu "trhli" rekord - v jednu chvíli tam bylo přítomno 9 psů, jelikož na návštěvu přišla i teta s maltézáčkem Beníkem. Sousedům vypadávali oči z důlků . Mimochodem, rodiče byli seznámeni s tím, že mám doma takovou početnou smečku, tuším ve středu. Poslala jsem jim SMS, že už mám 14 dní nové vybavení pokojíčku, a tak se v očekávání lustru či záclon dostavili. Zcela konsternovaní pak nebyli půl hodiny mocni slova . Ale páč štěňátka jsou prima a na všech šest pejsků (včetně Ťapky) už čekají noví páníčkové, mávli nade mnou jen rukou a šli se s nimi mazlíkovat .
Původně jsem zvažovala, že by štěníci mohli odejít k novým páníčkům již první květnový víkend, ale jak to vypadá, tak se jim od maminky nechce. Ještě jsou závyslí na mateřském mlíčku a Fidorka se Žeryčkem ještě nemají pořádné zoubky a nemohou tedy papat suché granulky. Ťapka má ostatně mlíčka asi stále dost, jelikož namáčené i suché granulky jsou zatím jen ochutnávány. A tak mi nezbude, než absolvovat výcvikový tábor na Pecce s neuvěřitelným množstvím živočichů a zaplnit s nimi beze zbytku jednu celou chatku. Jsem zvědavá, jak se vyspím...
Předpokládám, že štěníci budou moci k novým páníčkům až druhý květnový víkend.
A jak rosteme:
-
Žeryk 1 330 g
-
Ferda 1 400 g
-
Vašík 1 280 g
-
Fidorka 1 210 g
-
Kuba 1 120 g
23.4.2010
A je to tady . Už i Ťapka a Fidorka našly páníčky a dokonce zůstanou spolu. Obě pojedou do Slatiny nad Zdobnicí.
18.4.2010
Z našich batolátek pomalu rostou rozverní krtečkové. Krok a klus už zvládají obstojně a dokonce si občas povyskočí i do cvalu. Na denním pořádku je pošťuchování, rozmatlávání hovínek a dělání loužiček na nevhodných místech. Neuvěřitelně rychle umí také couvat - zejména do mističek s vodou, granulemi, nebo nedej bože tvarůžkem či mixovaným masíčkem. Štěňouchové se už také umí hlasitě ozývat. Největší bengál dokáže udělat Vašík, když se snaží prošrábat ven z ohrádky. Žeryček se oproti tomu už pokouší štěkat, když si bráškové nechtějí hrát a Fidorka zase, když není po jejím (holt ženská). Jak začne jeden, ostatní se hned přidají a je z toho pěkný bengál a občas na ně musím jít bafnout. Také už nám rostou zoubečky! Z Kubíka je úplný Krokodýlek (chudák Ťapka) a u Ferdy to vypadá, že bude mít mírný podkus.
-
Žeryk 1 140 g
-
Ferda 1 160 g
-
Vašík 1 040 g
-
Fidorka 1 010 g
-
Kuba 970 g
Všichni drobečkové už se nám začínají pomalu povahově vybarvovat. Vašík je jednoznačně největší výzkumník a srdnatě vede expedice na chodbu a do obýváku. Stačí projít okolo a už má otevřená kukadla, aby mu neušla žádná kulišárna, jelikož je neuvěřitelně zvědavý. Při výpravách do neznáma jej po kratším osmělení doprovázejí Žeryček a Kubík. Žeryk se umí občas pěkně rozčilovat a Kubík je prostě pohodář, který nezkazí žádnou legraci. Oproti tomu Ferda a Fidorka dávají přednost známému pelíšku a vzájemnému něžnému ošušňávání a nejspíše z nich budou mazlíkové.
Ve středu a v neděli se u nás vystřídalo několik návštěv, ať už jen za účelem pomazlení nebo výběru nového kamaráda do rodiny:
ŤAPKA stále hledá páníčky
(Ťapka je už vychovaná fenečka, která umí výborně chodit na vodítku a bez obav jí můžete při vycházkách v přírodě pustit na volno. Má dobré přivolání a ráda aportuje míčky. Je úplatná a za dobrůtky udělá první i poslední.)
VAŠÍK už našel své páníčky a bude se stěhovat do Nového Města nad Metují, kde už se na něj mooc těší
(je to zvědavé, živé štěňátko, které rádo vyráží na expedice do neznáma)
FERDA už našel své páníčky a nebude odcházet daleko; zůstane ve Dvoře Králové n. L., kde bude dělat společnost moderní babičce
(mazlík a pelíškový povaleč; na nějaké významné výpravy do neznáma se nevydává, ale když jde o něžné okusování sourozenců, tak je pro; asi bude mít mírný podkus)
FIDORKA stále hledá páníčky
(mazlík a pelíškový povaleč a rozhodně to vypadá, že bude hodně po mamince; má ráda tělesný kontakt a často vyhledává maminku jen, aby se k ní přitulila; s brášky si ráda hraje, ale k výzkumným výpravám se nepřidává)
KUBA už své páníčky našel a bude se stěhovat do Jičína, kde na něj už čekají nejen malí a velcí páníčkové, ale také 12tiletý čivavák
(pohodář Kubík nezkazí žádnou legraci; rád se přidá k výzkumným výpravám i ke vzájemným pranicím se sourozenci)
ŽERYK už našel také své páníčky a bude se stěhovat do Svitav, kde bude prohánět místní kočičky
(Žeryček statečně následuje Kubíka při výzkumných výpravách a rád se se sourozenci "kočkuje")
Kamilka i Mája už mají od Ťapky povoleno si ke štěňátkům čuchnout a trošku si s nimi zalaškovat a zejména Kamilce se to děsně líbí. Naopak Ťapka co chvilku obsadí Kamilce její boudičku. Poslední dobou také zjišťuji, že bych potřebovala mít více rukou, jelikož hladit tři psy najednou je poněkud komplikované
13.4.2010
Štěňátka se mají čile k světu a rostou jako z vody. Není divu, jelikož Ťapka je taková pochodující mlékárna. Přesto už pomalu začínám štěňátka přikrmovat oslazeným tvarůžkem a mixovaným vařeným masíčkem s rýží a zeleninou. Nicméně jde zatím jen o ochutnávku a více se tím zapatlají, než toho sežerou . Ťapka to po nich ale ráda dojede.
A abych se v té početné rodince vyznala, bylo nutné štěňátkům přidělit jména (s čímž mi hodně pomohly kamarádky) a podotýkám, že byla vybírána tak, aby každému mímískovi padla jako ulitá. Vybrat správné jméno je totiž VELMI důležité. Máme zkušenost, že se pejsek svému jménu až neuvěřitelným způsobem přizpůsobí, a tak se nedoporučují jména jako Žrout, Bobek, Apokalipsa, Tornádo, Ťunťa apod. Budoucí páníčkové si pochopitelně mohou tomu svému štěňátku dát doma jmého dle libosti.
Tak tady je máme (pokud na fotkách zříte nějaké bílé fleky na kožíšcích - zejména na čumáčcích a tlapkách, tak to je jen zaschlý tvaroh ):
ŽERYK
(váha 9.4.2010 754 g - nyní 934 g)
Tento pejsek je již zadaný a má tedy to štěstí, že své páníčky našel . Prý se bude jmenovat Škubánek.
FERDA
(váha 9.4.2010 770 g - nyní 930 g)
Ferda stále hledá svou novou rodinu!
VAŠÍK
(váha 9.4.2010 758 g - nyní 920 g)
Vašík stále hledá svou novou rodinu!
FIDORKA
(váha 9.4.2010 708 g - nyní 838 g)
Fidorka stále hledá svou novou rodinu! Ale zájemci už nám volali a chtějí se na ni přijet podívat.
KUBA
(váha 9.4.2010 690 g - nyní 800 g)
Kubík stále hledá svou novou rodinu! Je nejmazlivější.
ŤAPKA
(váha 6,7 kg)
I maminka Ťapka hledá svou novou rodinu!
Po dohodě s občanským sdružením MÍSTO v Nové Pace bude cena pejsků Kč 500,--. Tyto peníze nám alespoň částečně pomohou pokrýt náklady na jejich veterinární péči. Než se štěňátka a jejich maminka rozutečou do nových domovů, musí být 2x odčervení a 1x očkovaní. Při odběru pejska s Vámi bude sepsána smlouva.
11.4.2010
Je jaro a moje mateřské pudy se mnou evidentně mávají. A tak, když mi velmi neuváženě smečka z Medvědího mlýna poslala srdceryvný e-mail, neudržela jsem se. Občanské sdružení MÍSTO Nová Paka totiž nutně potřebovalo dočasně umístit 9 pejsků malého vzrůstu z toho 5 měsíčních štěňat. Majitel pejsků z obce Vidochov se jaksi v tuto sobotu stěhoval a se svými psy vůbec nepočítal. No chápete to? Pokud se pejsků někdo neujme, zůstanou v domě, který bude následně zbourán a pravděpodobně budou ponecháni svému osudu.
A tak jsem si do depozita (na měsíc, maximálně dva) vzala maminku Ťapku a jejich pět štěňátek, jejichž tatínkem je kříženec yorkshire teriéra: čtyři pejsky a jednu fenečku. Štěňátkům je asi měsíc a mají se čile k světu. Už koukají, ale ještě nemají zoubky a vesele se batolí. Už jim chutná tvarůžek i mixované masíčko. Ťapka je úžasná máma a bezvadně vychovaná (za žrádlo udělá první - poslední). Doma neštěká, umí chodit na vodítku (netahá a visí na mě očičkama) a lze ji bez obav pustit i na volno či strčit ruku do žrádla. Aportuje míček a piškoty chytá přímo ve vzduchu . Myslím, že by byla ideální pro lidi, kteří hledají bezproblémového pejska.
Včera jsem všechny vykoupala, vyčesala, vyprala hromadu dek - takže už jsou to krásní voňaví pejsci.