Výlet po okolí Náchoda 3.10.2010
Ležím si u televize, Mája a Kamča se ke mě tulí a najednou SMS od taťuldy: Zítra 
jdeme na výlet, jdeš taky? No, sice jsme si výborně užily sobotní (dnešní) dogtrekking a v neděli jsem chtěla aktualizovat stránky a pouklízet byteček, ale zima se blíží, a tak by se mělo využít každého dne. Takže odpověď zněla pochopitelně: ANO.
Ráno jsme vyrazili do Náchoda na takovou okružní vycházku po žluté podél Metuje. A kampak bychom tak asi mohli dojít... no přeci do hospody do Pekla! Tradičně jsme si zde objednali Luciferův kotlík, což je masová směs ve vydlabaném chlebu a já a taťka jsme to dokázali zbodnout absolutně celý - ani kůrka nezbyla. Nevím, jestli jste to někdy zkoušeli (sežrat bochník chleba), ale s půl litrem piva na vrch je to fakt sportovní výkon 
! Však jsem taky až 
do večera neměla hlad, což je u mne co říct 
. Jen se s tím v břiše poměrně špatně jde...
Potom jsme si vyrazili ještě na Dobrošov (tedy po pravdě do místního bufetu) na kávičku a čajíček. O moje tvarohové buchtičky po tom výkonu v Pekle nebyl (nevím proč) zájem. To Kamilka a Mája tady dostaly vařené masíčko se zeleninkou, na které se vysloveně vrhly. A potom už jsme si to mastili zpátky do Náchoda.
Takhle když to napíšu, tak to vypadá nějak krátce, ale myslím, že ke dvaceti kilometříkům to nemělo daleko. Kromě Kamilky a Máji s námi vyrazil i kamarád Beník a musím říci, že moje holky vůbec nevypadaly, jako že včera někde šly. To já už nějaký ten sválek cítila. Přesto taťulda Kamilku dost často nosil, nadšený z toho, jak se mu dokáže v náručí rozvalit (jó to (nebo snad o to) Kamilce vždycky šlo 
). To s Májou šilo snad deset čertíků a s Beníkem řádili o sto šest. Jak už jistě tušíte, vyrazili jsme v plné sestavě já, mamka, taťka a teta. Prostě prima výlet a nezbývá než doufat, že zima nebude spěchat a bude tedy příležitost dát si repete.
