Chovatelská stanice čivav HANDA BEAR

Nevím, jak sledujete počasí, ale v neděli 26.6.2011 pršelo (pochopitelně, že týden před tím a týden po tom nepršelo - až na bouřky...). Ráno před šestou, kdy jsme vstávaly mírně mžilo, když jsme kolem půl osmé dorazily do České Skalice do areálu ZKO Spyta, spustil se zcela klasický vytrvalý déšť. Po Rozkoši a okolních loukách se válely mlhy a na čivaví poměry byla zima jako v psírně.

Přiznávám se bez obalu, že jsem měla chuť se otočit a jet domů, ale na zkoušky bylo bohužel přihlášeno jen pět psů (minimální počet), takže bych svou dezercí ohrozila celou akci. Nezbylo tedy, než se dát do boje. Zatímco někteří odjeli s rozhodčím na stopy, dala jsem si Májou krátký trénink, který spočíval především v nácviku lehni . Pršelo další hodinu, než se ze stop vrátili. Achych - ouvej

Když jsme šly na plac, tak už sice déšť ustal, ovšem to bylo stejně jedno, protože tráva byla durch, Mája za chvíli taktéž. Posekáno sice bylo, ale už před pár dny, takže z trávy trčely místy šlahouny... No ideální podmínky pro pošlušnost s 20 cm vysokým psem . Podle toho také vypadaly naše výsledky, protože Mája rozhodně necvičila s nadšením, i když to mohlo být ještě horší.

Při přivolání se mi nechtěla přiřadit k noze... Chůze u nohy byla dle rozhodčího s pomalými obraty a příliš mne nesledovala (není divu, když si musela dávat bacha, aby jí ta tráva nešťouchla do očička ) a při odložení si pochopitelně sedla, protože jí byla zima atp . Třešničkou na dortu byl ovšem náš aport. Jak už jsem mnohokrát řekla, jezdím na závody (a v tomto případě na zkoušky), abych nevycházela z údivu: Mája klasicky svižně vystartovala pro aportek. V půli cesty však ke všeobecnému překvapení provedla ostrou levotočivou zatáčku a tryskem šla sejmout drzého kosáka na trávníku.... zzz  Cvik jsme musely opakovat a Mája pro aport na druhý pokus doběhla, vzala ho do tlamy a začala obhlížet, kam zdrhnul ten kosák. Dalo mi pěknou práci (a pár povelů navíc k tomu), než jsem ji přilákala ke mě . Má jediný štěstí, že je prťavá čivava, ale i tak jsem ji výhružným pohledem dala najevo, že to tedy přepískla...

Nakonec z toho bylo jen ostudných 47 bodíků, ale lepší něco, než nic

Speciální cviky už byly lebeda. Mája si na svůj prďácký košíček zvykla a chovala se kulturně, takže jsme všechny tři zvládly bez problémů . Zkoušku ZZO tedy Mája pod dozorem rozhodčího Jaromíra Klapala splnila a máme tedy další zářez na pažbě .

Nerada bych, aby tento článeček vyzněl tak, že to byl jen děs a hrůza. Odpoledne se totiž udělalo hezky... Pořadatelé se o nás moc pěkně starali a byl dokonce slavnostní oběd - domácí řízek s bramborovým salátem a příjemná atmosféra . A kde se dobře najím, tam se ráda vracím... Tak že by si to za rok zkusila Kamilka?

Kamilka byla s námi a obě holky doma za odměnu dostaly vařené vepřové kostičky, které si nemohly vynachválit. Šelmy moje psovité