Chovatelská stanice čivav HANDA BEAR

Sportovní sezónu 2009 jsme s Kamilíškem zahájily opravdu zostra. Vezmu-li v úvahu, že jsme se kvůli štěňátkům prakticky celou zimu placatily doma, tak jít 25 km dlouhý dogtrekking, byla od nás docela odvaha. Musím však poctivě podotknout, že jsem byla na vážkách jít pouze 10 km, ale mé kolegyně mne umlátily argumenty.

A tak jsme se na Dogtrekkingové hrátky jarním polabím do Nymburku dostavily v plné polní. Na rozdíl od zbytku Novosvětské reprezentace se projevila moje pracovní deformace, jelikož jsem si zřejmě jediná podrobně prostudovala propozice  , a tudíž nesháněla povinnou výbavu hodinu před odjezdem, či během jízdy, nebo dokonce až těsně před startem... Jediné, co jsem si zapomněla přibalit, byl však kynedryl, což mělo "neočekávané" následky. Můj tým jaksi nepočítal s tím, že Katka je za volantem takový dravec. Cestou tam nevydržela Kamilka a cesta zpět se nám celkem protáhla, vzhledem k častým zastávkám kvůli mé maličkosti. Sice předbíhám, ale mám pocit, že děvčata mě ještě tak zelenou neviděla a moje blicí pauzy pro ně byly nevšední atrakcí. Jen se divím, že odolaly a nevytáhly foťáky .

Ale zpět na začátek. Poté, co jsme úspěšně dorazily do hotelu a prodělaly velmi složitou ubytovací procedůru, byl pokojík pro tři osoby a tři psy náš. Hned ze začátku bylo zřejmé, že toho mnoho nenaspíme. Já jsem slavila 30. narozeniny a moje Kamilka 2., a tak jsem napekla. Jenže jsme podcenily velikost řízků, které jsme si objednaly k večeři, a tak si obě Katky jen ďobly. Zato Kamilka se měla. Dostala pláteček šunky a hlavně suprový psí spacáček. Já na oplátku vytáhla psí buchtu a narušovala Gingin hubnoucí režim a Čikounovu morálku. 

Když se nám podařilo konečně zapadnout do pelíšků a zhasnout, nastaly psí přesuny. Nevím, jak na tom byly Katky, ale v mé postely byli v jednu chvíli všichni tři psi. Čikitka se projevila jako pes nevhodný pro osoby se srdečnímy problémy, protože její ohlušující štěkot při každém šustnutí na chodbě ve mě vyvolával infarktové stavy . 

Byla jsem docela ráda, že konečně přišlo ráno. Organizátorky sice na můj požadavek, že bych ráda absolvovala 25 km místo 10 km, reagovaly poněkud rozpačitě, ale to ještě netušily, co v nás dříme. Na snídani jsme dorazily hezky vyvětrané, jelikož  jsme si ještě za kuropění stihly protáhnout zkrutlá tělíčka při honu na Gingi, která si nemohla odpustit lov králíků. Následovala snídaně a rozprava a hned bylo jasné, že nás čeká žůžo dobrodružství. To sice vykolejilo dogtrekkingového nováčka Katku, ale myslím, že bylo lepší, že předem nevěděla, co jí čeká .  Nenastupovaly jsme s žádnými velkými ambicemi. Při pohledu na nadupané vlčáky, husky, labradory a další maxi psy, jsme si říkaly, že bude úspěch, když nebudeme poslední. Náš tým: já s Kamilkou (navigátor), Katka s Gingi (rozvědčík a reportér) a Kačka s Chiquitkou (reportér a vůdčí pes) - zvolil taktiku maximální spolupráce. A vyplatilo se nám to. Chiquitka udávala tempo, které hecovalo Kamilíška a Ginginku a taky nás. Já hlídala kudy kam a Katka merčila kontrolní body a úkoly. Obě Katky ještě stíhaly fotit, což jsem kvůli mapě a itineráři v rukou vzdala.  Cesta nám ve výborné náladě neuvěřitelně rychle uběhla a až na jeden kontrolní bod za 10 trestných minut jsme vše zvládly. Trasa byla moc pěkná a i počasí nám vyšlo, co víc jsme si mohly přát.

A světe div se, stalo se neuvěřitelné. Celou trasu jsme uběhly pod čtyři hodiny (3:57 až 3:59 - startovalo se po minutě) a obsadily jsme 5. - 7. místo z 31 psů, což byl fenomenální úspěch .  Kromě toho, že jsme se nádherně vyvětraly, mě úžasně potěšilo, že Kamilka nebyla ani v cíly unavená a zvládla celou trasu v úžasné pohodě. Samochvála sice smrdí.... ale JSME MACHŘI .

Doma jsem si oblepila pár puchejřů a šťastné a spokojené jsme zapadly do pelíšků  . Dogtrekkingové hrátky jarním polabím máme za sebou, ať žije dogtrekking v ....

K prohlédnutí jsou fotky Katky Volejníkové a Katky Dvořákové.

Ke stažení: výsledková listina, itinerář a mapa trasy. Ve výsledkové listině si prosím povšimněte na trase 45 km úžasného výkonu naší nejnamakanější reprezentantky Míši Václavů a jejího hovíka Charona.