Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dogtrekkingové hrátky 27.3.2010

27. 3. 2010

Dogtrekkingové hrátky jsme si vyzkoušely už loňské jaro, a protože se nadmíru vydařily, tak jsme Obrazekse vypravily i na druhý ročník. Tentokrát byl start v Seleticích u Nymburka a původně jsme se přihlásily na výlet cca 25 km. Jenže předpověď počasí hlásila: místy déšť a nepříliš teplo, a tak jsem konstatovala, že nebudu riskovat celodenní výlet a nachlazené čivavy a pro tentokrát se vypravíme na kratší 10 km dlouhou vycházku, která byla určena štěňatům, seniorům a pejskům do 5ti kg (což moje spřežení nepřekračovalo ani v součtu ). Holky byly bezkonkurenčně nejmenší závodníci. Přesto naši staří známí z předchozích dogtrekků vyváděli u prezentace z konceptu s našimi výkony neobeznámené závodníky obavami, že jim to zase natřeme a doslova si oddechli, když zjistili, že jdeme jen 10 km .

ObrazekKdyž jsem se řítila autem na místo startu, tak mi bylo jasné, že to bylo správné rozhodnutí, jelikož lilo jako z konve. Pro jistotu jsem si tedy do kufru šoupla i náhradní suché kalhoty, boty a ponožky. Ale naštěstí to nebylo potřeba. Když jsme vyrazily na trať, tak jen trochu mrholilo a potom už se jen honily mraky a v cíli dokonce vysvitlo sluníčko .

Holky šlapaly jako motorové, ale po chvíli bylo jasné, že se vrátím se zapráskanými strašidly . Trasa vedla většinou lesem a některé lesní cesty byly po dešti poměrně rozbahněné. To nás ale nezaskočilo a závod jsme si vysloveně užily. S přehledem jsme "předjížděly", nezakufrovaly a musím se pochlubit, že jako jediné se mi podařilo správně zodpovědět všechny kontrolní otázky - takže to bylo za 0 trestných minut. To ovšem bylo tím, že jsme už při prvním ročníku zjistili, že pořadatelé na nás občas připravují chytáky a vyplatí se pořádně číst otázky.

ObrazekA tak sečteno a podtrženo: neuvěřitelné se stalo skutečností. VYHRÁLY JSME !!! Čas 2 hodiny a 3 minuty.

Možná si právě říkáte: A jak dopadly naše věrné spoluzávodnice z Nového Světa? No neslavně. To víte, už jim není dvacet , takže se vymluvily na různé choroby, namožení a jarní únavu. Jedinou srdnatou zástupkyní našeho týmu byla Míša Václavů a její kamarád Jirka, kteří na trase 38 km vybojovali 3. a 6. místo !

Ač to bylo jen 10 km, sedřené a špinavé jsme byly až až. A tak holky jistě ocenily (kromě dvanáctikilového pytle krmení a hromady dalších dobrůtek "přiměřené" velikosti ), když za odměnu skončily ve vaně  . Potom už jsme se jen stulily do teplého pelíšku a chrrrr...