Chovatelská stanice čivav HANDA BEAR

Slunečné babí léto stále trvalo, a tak i když ukončujeme naši letošní závodní sezónu (především kvůli mateřským povinnostem), nedalo nám to a vyrazily jsme na sobotní trénink agility do Opatovic nad Labem. Chtěla jsem si totiž hlavně vyzkoušet novou trenérku Julii Duškovou a rozhodně nelituji.

Kamilka ve stavu hárajících sice měla myšlenky úplně někde jinde, než u agility (a dávala mi najevo, že si s tím...) a s Májou agility moc netrénujeme, ale i tak jsem si to úžasně užila. Často mám tendenci neznámé trenérky uklidňovat, že provozujeme agility jen rekreačně, aby to s námi vydržely , ale v tomto případě to nebylo nutné. Julča chápala, že Kamilka má své dny (prý má doma také jednoho nenadšeného živočicha) a Mája je ještě agiliťácký pulec a připravila pro menší hejno začátečníků moc pěkné sekvence. Nebyly dlouhé a přesto jsme se na nich ledacos naučili. Kromě toho byla velmi milá, trpělivá a měla pro nás cenné rady. A tak jsme se po tréninku domluvily, že se opět rády uvidíme a třeba přímo na letním táboru MINIMAXIPES. Ono to není jednoduché, najít trenéra, který je ochotný trénovat i nadšence, které to sice baví, ale nikdy to (z různých důvodů) nedotáhnou třeba do reprezentace . To ale přeci neznamená, že přestaneme běhat, nebo nebudeme chtít běhat na 120 %, že jo?

Kromě skupinky začátečníků tam s námi byli i zkušení závodníci se čtyřnohými tryskáči, pro které Julča připravila neuvěřitelně nápadité tratě, které pak všichni zdolávali ještě nápadištějším způsobem, takže jsme se mnohdy neubránili potlesku.

Škoda, že už je tu podzim a s ním sychravé počasí. Takový trénink bych si s gustem dala líbit ještě jednou.